Ošklivka Bella - Druhá Kapitola

14. prosince 2009 v 17:41 | Anežka Krupičková |  Ošklivka Bella
Přepsala jsem druhou kapitolku OB, takže se nedivte že je to trochu ( no dobře ) hodně jiný. Doufám že mě nazabiješ Deni:) Tak si ten dílek užijte já jdu psát MTMMB ( Miluji tě moje malá Bellinko )




2. Kapitola - SEZNÁMENÍ S OSTATNÍMI CULLENY

Další den jsem mi Alice zavolala jestli nechci jet s nimi do školy. "Ahoj Bello!" ozvalo se hlasitě z telefonu až jsem ho musela malinko oddálit. "Ahoj Alice nejsem hluchá" zakřičela jsem nazpět do telefonu a smála jsem se. "No jo jasně" řekla už tišším hlasem "jenom jsem se chtěla zeptat jestli by jsi dneska nechtěla jet semnou autem. Mám nový a musím ho otestovat" Chvíli jsem váhala a pak ze mě vypadlo. "A nebude to někomu z tvojí rodiny vadit?" zeptala jsem se. "Cože já jsem rád že ten skrček nepojede mým autem" slyšela jsem velice tiše někoho kdo řval vedle telefonu. "Nech toho Emmette" zavrčela na něj nepříjemně Alice. "Tak se uklidni prcku, chce to zhluboka dýchat" pořád se smál.

"Tak co Bello?" zeptala se po pár minutách co se ti dva hádali. "No tak dobře" povolila jsem a ona zase hlasitě zavýskla do telefonu. "Alice" mírnila jsem ji a ona se jenom zahihňala. "Za půl hodinky jsem u vás jako na koni" zasmála se a zavěsila mi. Koukla jsem se na hodiny a zjistila jsem že je 7:15 a koukla jsem se do rozvrhu. Zjistila jsem že dneska mám vyučování od 8:00 do 13:30. Ještě jsem si rychle skočila na net. Šla jsem na Facebook a tam jsem rychle dala nakrmit kočičkám, pak jsem ještě šla na akvárko.

"Ding, Ding" ozval se zvonek a tak jsem rychle vypnula noťas, strčila jsem si ho to tašky a vyběhla jsem ven do toho mrazu. "Ahoj" volala na mě od auta Alice. "Jak se vede??" zeptala se mě hned. "Čauky, ale jo jde to, ale mohlo by být hezčeji." Řekla jsem a zasnila se do pocitu když na mě svítí sluníčko a lehounce mě ohřívá. "Halo země volá Bellu" směje se mi Alice a mává mi rukou před obličejem. "Jo jasně" proberu se. "už jdu."

Nasedla jsem si do jejího Porshete panamera a koukala jsem se jak to má vevnitř pohodlný. "Hezký interiér" řekla jsem a obdivně jsem hvízdla. Zasmála se. "No jo vybíral mi ho Jazz" usmála se a stáhla stínítko, kde neměla jen za zástrčkou doklady, ale měla tam nalepený fotky Jaspera a jí… No ona mi malinko říkala o jejich rodině, ale vím jenom jména. "Je docela hezký." Řekla jsem a ona se na mě vykuleně podívala. "Docela?? Je nádherný" řekla a div neroztála. "Mě se líbí jiný typ kluků" řekla jsem a v mysli jsem zase byla u jejího bratříčka zrzka.
Její odpověď mě vykolejila.

"Jo…typ kluků asi jako je Edward, co??" zasmála jsem a já ztuhla. Jak to mohla uhodnout, mohla jsem zalhat, ale to bych musela umět lhát a nešlo to hlavně kvůli mým extrémně červenajícím se tvářím a tak jsem vzdala pokusy o zastírání, ale aspoň to zkusím. J "Co?? Ano je hezký, ale…ale" nevěděla jsem jak pokračovat a když mě něco napadlo tak mi Alice skočila do řeči. "Kecy, kecy ježek v kleci" a zasmála se. "Určitě jsi na něj úchylná jako ostatní holky, vsaď se" zase zasmála a já jsem si povzdychla.

Ano měla pravdu, ale úchylná jsem na něj zase tak nebyla, prostě se mi líbil, to je toho no… Mohli by jsme být hodně snadno kamarádi, zdál se mi včera docela sympatický, ale ta jeho ztuhlost mě vážně děsí. No oni vlastně všichni Cullenovi jsou takový divný. Všichni říkají že z nich jde strach, ale já si myslím že jsou spíš tajemní než děsivý. Ano, tajemní je určitě to správné slovo jaké bych pro ně měla po-.

"Bello jsme tady" strkala do mě Alice a já jsem se lekla. "Jo jo jasně už jdu" řekla jsem a popadla tašku. Otevřela jsem dveře a všichni na parkovišti na mě koukali. "Ahoj Bello" řekl Edward a Alice mě táhla k nim. "Takže Bello" začala "tohle jsou Jasper, Rosalie a Emmett" a přitom ukazovala na jednotlivé členy rodiny. "Jen Jazz" řekl blonďatý kluk okolo kterého obmotala Alice paži a dala mu pusu na tvář. "Jen Rose" usmívala se na mě blondýnka. "No a to nejlepší nakonec co??" zařehtal se Emmett, takže veselá kopa. "já jsem jenom Emm" usmál se a podával mi ruku. Chtěla jsem ji chytnout, ale on ji hned se slovy "uplavala" stáhl zpátky. "Opravdu vtipné" řekla jsem ironicky. A on se jenom zasmál.

"Za pět minut bude zvonit" řekla Alice. Chtěla jsem něco říct, a to že už půjdu, ale ona mě předběhla a už mě tahala za sebou jako kus hadru. "Uvidíme se" řekla jsem ještě ostatním a oni přikývli. Už jsem se konečně narovnala a vyrvala Alice svoji ruku. "Můžu jít sama" usmála jsem se na ní a ona jenom přikývla. Zabloudila jsem myšlenkami ke Cullenovým, ale zase mě Alice probudila.

"Hele Bello?? Co by jsi řekla na nákupy??" usmála se na mě. "No já nevím moc peněz nemám, ale zase potřebuji vypadnout z města, takže pojedu moc ráda" usmála jsem se a ona se taky nevzrušeně usmála a dál se věnovala učiteli. Ale když zazvonila tak jsem poznala že to všechno schovávala, protože do oběda dokázala jenom mluvit o nákupech, nákupech a ještě… no o čem?? NÁKUPECH!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama